Kapitola sedmnáctá
Dobromir zasahuje
Flusbrock počkal, než Veselkovi zmizí z dohledu, a pak pospíchal do strážnice, kde našel Špačka a ostatní vojáky. Na stěnách tu visely meče a portrét krále Norberta, který jako by sledoval všechno, co se tu děje.
„Začínají být neklidní, pane,“ zamumlal Špaček. „Chtějí domů k rodinám a do postele.“
„Taky že půjdou, jen si s nimi trochu promluvím,“ odvětil Flusbrock a předstoupil před unavené a špinavé vojáky.
„Má někdo nějaké dotazy k tomu, co se stalo v Mokřadu?“ zeptal se mužů.
Vojáci se dívali jeden na druhého. Někteří kradmo pokukovali po Špačkovi, který se uklidil ke zdi a leštil si pušku. Pak se přihlásil kapitán Dobromir a s ním ještě dva vojáci.
„Proč bylo Veselkovo tělo zabalené, než se na něj kdokoli z nás stihl podívat?“ zeptal se kapitán.
„Mě by zajímalo, kam šla ta kulka, kterou jsme slyšeli,“ přidal se druhý voják.
„Jak je možné, že tu příšeru viděli jen čtyři lidi, když je tak obrovská?“ zeptal se třetí za všeobecného přikyvování a souhlasného mručení.
„Samé skvělé otázky,“ odpověděl Flusbrock, jako když másla ukrajuje. „Všechno vám vysvětlím.“
Nato jim přeříkal historku, kterou předtím vykládal paní Veselkové.
Vojáci, kteří se ptali, však stále nebyli spokojeni.
„Pořád mi připadá zvláštní, že tam někde byla obrovská příšera a nikdo z nás ji neviděl,“ prohlásil ten třetí.
„Jestli Veselku napůl sežrala, proč tam z něj nebylo víc krve?“ zajímal se druhý.
„A kdo je pro všechno na světě,“ ozval se kapitán Dobromir, „Janek Frčka?“
„Jak víte o Frčkovi?“ vyhrkl Flusbrock bez přemýšlení.
„Cestou od stájí sem jsem potkal služku Hetty,“ vysvětloval Dobromir. „Nalévala vám víno, pane. Podle ní jste chuděře paní Veselkové zrovna vykládal o někom z královské gardy, kdo se jmenuje Janek Frčka. Prý jste ho za ní poslali se zprávou, že Veselka padl.
Jenže já si na nikoho takového nepamatuju. Nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo se jmenuje Janek Frčka. Proto se vás ptám, můj pane, jak je to možné? Jak s námi může někdo jet a tábořit a přijímat před námi rozkazy od vašeho lordstva, a přitom ho nikdo z nás ani koutkem oka nezahlédne?“
Flusbrockovi jako první prolétlo hlavou, že s tou zvědavou služkou bude muset něco provést. Ještě že mu Dobromir řekl, jak se jmenuje. Potom výhrůžným hlasem řekl: „Jakým právem mluvíte za všechny muže, kapitáne Dobromire? Třeba mají někteří z nich lepší paměť než vy. Třeba si chudáka Janka Frčku pamatují. Milého Janka, na jehož památku král tenhle týden přidá všem k platu macatý váček zlata. Hrdého, statečného Janka, jehož oběť – protože se bojím, že ho ta příšera sežrala stejně jako Veselku – bude pro jeho druhy ve zbrani znamenat zvýšení platu. Vznešeného Janka Frčku, jehož nejbližší přátele jistě čeká rychlé povýšení.“
Po jeho slovech opět nastalo ticho a to ticho bylo studené a těžké. Teď celá královská garda věděla, před jakým rozhodnutím stojí. Všichni v duchu zvažovali obrovský vliv, který má Flusbrock na krále, skutečnost, že si major Špaček zlověstně leští hlaveň pušky, a vzpomněli si i na náhlou smrt velitele, majora Veselky. Také přemýšleli nad příslibem zlata a rychlého povýšení, pokud se uvolí uvěřit v Ikaboga a vojína Janka Frčku.
Dobromir vstal tak prudce, že jeho židle zarachotila na zemi.
„Žádný Janek Frčka nikdy nebyl a hrom do mě uhoď, jestli je nějaký Ikabog. Já s takovouhle lží nechci nic mít!“
Zbylí dva muži, kteří předtím kladli otázky, též povstali, ale zbytek mlčky seděl a jen vše pozoroval.
„Dobrá,“ pronesl Flusbrock. „Vy tři jste zatčeni za odporný zločin velezrady. Jak si vaši druzi jistě rádi vzpomenou, rozutekli jste se, když se Ikabog objevil. Zapomněli jste na svou povinnost chránit krále a mysleli jste jen na to, jak zachránit svůj zbabělý zadek! Trestem je smrt popravčí četou.“
Vybral osm mužů, aby trojici odvedli, a i když se tihle tři počestní vzpírali, seč mohli, přesila je přemohla a za chvilenku už je vlekli ze strážnice pryč.
„Výborně,“ pronesl Flusbrock k hrstce zbylých vojáků. „To bychom měli. Všichni dostanete přidáno, a až se bude povyšovat, vzpomenu si na vás. Nezapomeňte doma pěkně vyprávět, co přesně se v Mokřadu stalo. Vašim ženám, rodičům a dětem by se mohlo vymstít, kdyby náhodou zpochybňovali existenci Ikaboga nebo Janka Frčky. A teď můžete jít domů.“
Co kreslit?
velmi smutný Vilém a paní Veselková
lord Flusbrock se sklenkou vína
tělo přikryté vlajkou
kapitán Dobromir
